Dne 24. 6. 2011 proběhla v prostorách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK)1) další výstava věnovaná plánům hlavního města České republiky (ČR) a tentokrát i mapám jeho nejbližšího okolí.

Celkové plány města

Druhá polovina 19. století přinesla celkový rozvoj české společnosti a s tím i rozvoj civilní kartografie2). V nebývalé míře se objevila řada zcela nových map a plánů různého druhu. Tato skutečnost se na území současné ČR dotkla především hlavního města Čech Prahy. Pro ni byly vydávány plány jak celého města, tak jen jeho částí a spolu s nimi i mapy blízkého okolí. To vše již nesloužilo jen ke správě města, jeho rozvoji, dopravě a podnikání, ale také i k využití volného času na tomto území. A to jak ze strany jeho obyvatel, tak i návštěvníků. S ohledem na tehdejší národnostní skladbu obyvatel Prahy (a českých zemí obecně)3) byly tyto plány a mapy vydávány v českém a německém jazyce.

Měřítko plánů vycházelo z počátku z měr sáhových, později z míry metrické a tak zde nalézáme měřítka 1:5760, 1:11 520, 1:14 400, následně třeba 1:10 000, 1:12 000, 1:13 000, 1:15 000. Obdobně tomu bylo i u zmíněných map, jejich měřítka byla 1:144 000, 1:864 000, později 1:75 000, 1:100 000 a 1:200 000.

Plány byly orientovány k severu a až na nepatrné výjimky byly jen polohopisné. Jejich rozsah byl volen tak, aby zobrazovaly nejen staré pražské čtvrti, ale již i nově vzniklá předměstí, v prvním období vývoje samostatná města Karlín4), Smíchov5), Královské Vinohrady6) a další.

Městské čtvrti nacházíme barevně rozlišeny a podle jednotlivých čtvrtí bývaly v připojených seznamech nezřídka rozděleny i názvy veřejných prostranství, tedy zvláště ulic, náměstí a nábřeží. Nechybí seznamy významných budov a ty jsou v plánech také vyznačeny. Plány jsou opatřeny sítí k vyhledávání míst v zrcadle plánu. Jejich názvy nejednou hrdě zní: Nejnovější a nejúplnější plán královského hlavního města Prahy …, nechybí jméno jejich tvůrce a vydavatele.

ÚAZK uchovává takovýchto plánů několik.

Příruční plány malých území

Kromě celkových plánů města a některých jeho částí je ve sbírkách ÚAZK také několik příručních plánů malého územního rozsahu. Jsou to plány tehdy nově zřízeného výstaviště. Ty byly porůznu vydány pro potřeby návštěvníků tam konané a v mnoha směrech významné Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891 a Národopisné Výstavy Českoslovanské v Praze v roce 18957). Ve svých nadpisech byly označeny jako …situační, …správné, …autorisované, …dle nejnovějšího stavu. Některé byly jen půdorysné, většinou však, pro lepší názornost a snadnou orientaci, nesly také obrazy jednotlivých budov, které byly vykresleny s mnoha podrobnostmi v perspektivním nebo přímém pohledu. V případě perspektivního pohledu byl areál tohoto výstaviště představen tak, jak by se jevil při pohledu od jihu ze strany hlavního vchodu. V případě přímého pohledu byly budovy vykresleny tak, jako by před nimi návštěvník přímo stál. Orientace kresby pak většinou odpovídala poloze budovy na výstavišti. Vše bylo doplněno někdy více, jindy méně výrazným a čitelným popisem, případně číslem. Co které číslo představuje, zjistil uživatel v připojeném seznamu. Plány byly většinou vícebarevné, rozmnožované technikou kamenotisku s dopředu uvedenou cenou ve výši 5 a 10 krejcarů. Jejich náklad byl pravděpodobně značný, a třebaže měly časově omezenou platnost, byly zcela jistě uchovávány jako památka na návštěvu uvedených výstav. Přesto se jich dodnes mnoho nedochovalo.

Situační plán

Zmíníme více alespoň jeden z těchto plánů. Je ve dvou řádcích nadepsán SITUAČNÍ PLÁN//všeob. zemské jub. výstavy v Praze 1891 (obr. 1, viz 3. str. obálky). Měřítko není nikde uvedeno, stejně tak nemá mapovou legendu. To samo o sobě jeho užití nijak neomezovalo. Je velmi názorný a ve všech směrech plně srozumitelný. Byl vykreslen jako částečně půdorysný a částečně pohledový – je opatřen přímými pohledy na jednotlivé objekty. Je zde dokonce zakreslena i jedoucí koněspřežná tramvaj zvaná „koňka“. Jeho celkové rozměry jsou 415 x 360 mm a vydal ho pražský knihtiskař a nakladatel Gustav Fanta (? – ?). Plán je nejenom zajímavým dokladem výše zmíněného prudkého vzestupu a nejlepších schopností české národní společnosti ve 2. polovině 19. století, ale i zvláštním příkladem příležitostné mapové tvorby oné doby určené již nejširší veřejnosti. Dnes je proto ceněnou součástí sbírek ÚAZK8).

Okolí Prahy

Bez zajímavosti nebyly ani vystavené mapy okolí Prahy. Byly zhotoveny na podkladě dostupných dobových topografických map. S ohledem na použité různé měřítko měly i různý rozsah a podle toho, zda byly určeny jen k povšechné orientaci v daném prostoru nebo zda již byly specializované (například pro turisty a cyklisty) měly i rozdílný obsah (obr. 2, viz 3. str. obálky). Také se samozřejmě lišily kresbou a barevností.

Jako určitá zvláštnost doby byly z téhož prostoru vystaveny i mapa výškopisná a mapa geologická.

Nebyly vynechány ani katastrální mapy tohoto období a návštěvníci (obr. 3 a 4) měli možnost si prohlédnout i současné moderní historické atlasy městských čtvrtí Libně a Královských Vinohrad.

Základ výstavy tvořilo 12 plánů a 7 map okolí Prahy.9) Ostatní mapové výtvory byly doplňující.

V podzimních měsících letošního roku budou stejným způsobem představeny plány Prahy z období od roku 1918 po současnost.

Poznámky a zdroje

1)  O ÚAZK viz blíže: GRIM, Tomáš–KOSTKOVÁ, Pavla–KRONUS, Miroslav–ŘÍMALOVÁ, Jitka: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. Praha 2010, s. 3–7. Též viz: HYPERLINK „http://archivnimapy. cuzk.cz“ http://archivnimapy.cuzk.cz.

2)  Srovnej ROUBÍK, František: Soupis map českých zemí 2. Praha 1955, s. 22–26; SEMOTANOVÁ, Eva: Kartografie v historické práci. Praha 1994, s. 160–161.

3) Viz například Mapa zemí Koruny české z roku 1908 uložená ve sbírkách ÚAZK. Má inventární číslo II/1/268.

4) Viz HYPERLINK „http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlín“ http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlín.