Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (ÚAZK) v Praze shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje mapy všeho druhu. 1⁾ V současnosti je získává především z činnosti Zeměměřického úřadu (ZÚ), od dalších organizačních složek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, případně darem od jednotlivců či institucí.

Mimořádným byl v těchto souvislostech zisk mapové pozůstalosti z majetku archiváře a sběratele Mgr. Tomáše Hokůva (1964 Praha – 2006 Praha) z Prahy.2⁾

Stalo se tak bezúplatným převodem od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Mimořádný byl nejen způsob nabytí, ale i skladba a objem pozůstalosti. Pozůstalost obsahovala takřka 3 000 položek plánů, map, atlasů a souvisejících odborných publikací, vše různého stáří a původu.

Bylo celkem získáno okolo 150 položek starých map a plánů vzniklých a vydaných do roku 1850, na 620 položek map a plánů vzniklých a vydaných po roce 1850 až po současnost a určených veřejnosti, více než 1600 položek vojenských topografických map, přes 200 položek jiných státních map, více než 40 položek atlasů, 50 položek reprodukcí starých map a přes 230 svazků odborné literatury knižní a časopisecké. Přesné počty budou stanoveny po konečném zařazení do jednotlivých sbírek. Některé z těchto map již byly ve sbírkách ÚAZK zastoupeny, mnohé z nich však jsou zcela nové.

Vzhledem k výjimečnosti této záležitosti bylo rozhodnuto získaný mapový materiál představit odborníkům v oboru minulé i současné mapové tvorby, jakož i odborníkům příbuzných oborů.

Stalo se tak v prostorách ÚAZK v Praze 20. 6. 2008. Představení přírůstků zahájila zástupkyně ředitele ZÚ Ing. Danuše Svobodová, s činností ÚAZK seznámil přítomné jeho vedoucí RNDr. Miroslav Kronus, výklad k exponátům měl RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.

V průběhu dne se prohlídky postupně zúčastnilo více než 100 osob. Pro nedostatek výstavní plochy však mohly být předvedeny jen některé položky, především v oboru starých map a atlasů, případně i mladší, pokud byly něčím zvláště zajímavé.

Nejzajímavější vystavené mapy a atlasy

Na prvním místě byla představena technikou mědirytiny tištěná mapa Německa – prostor střední Evropy, zatím neurčeného autora a původu, s vyznačeným rokem 1550, která se v současnosti stala nejstarší datovanou mapou v držení ÚAZK. Ji pak následovaly stejně tištěné plány moravských a slezských měst Jihlavy, Uničova, Hlohova a Opolí ze 17. století.

Období 18. století bylo zastoupeno mapami Čech a Moravy od významného vojenského kartografa Johanna Christopha Müllera (1673 Norimberk – 1721 Vídeň) 3⁾ v úpravě z let 1726 a 1790. Mapa Čech byla získána ve dvou variantách, k první z nich byl připojen i značně ojedinělý a tudíž i cenný rukopisný vázaný příruční seznam sídel obsažených v mapě datovaný rokem 1793. Z téhož století byly vystaveny i poštovní mapy Tyrol a severní Itálie, z roku 1799 také malý pětilistový atlas švýcarského kantonu Graubünden.

Našeho státního území se ještě dotkly mapy některých českých krajů. Byly vyňaty z nedatovaného souboru map s možnou dobou vzniku na přelomu 18. a 19. století.

Řada vystavených map pocházela také z 19. století. Ty uvedl vícelistový, v překladu do českého jazyka Topograficko-vojenský atlas Saského království z roku 1812, pak mapa světových náboženství z roku 1818, kuriózním výtvorem je grafické ztvárnění časové posloupnosti státních útvarů – proud času z roku 1817, neméně zajímavá, s ohledem k místu původu, byla také mapa ostrova Jamajky vydaná v městě Praze v roce 1822. K těmto mapám byly přiloženy také mapy z prostoru Nizozemí a mapa dalšího ostrova Sardinie. Všechny uvedené mapové výtvory tohoto období vyšly v německém jazyce, potěšujícím byl proto zisk mapy severní hvězdné oblohy, jejíž autoři měli česká jména a v českém jazyce ji také zpracovali.

Další mapou v českém jazyce byla národnostní mapa českých zemí a části východní Evropy Slovanský zeměvid z roku 1842. Podle návrhu historika a jazykovědce Pavla Josefa Šafaříka (1795 Kobeliarovo – 1861 Praha) 4⁾ ji k tisku připravil český tvůrce map Václav Merklas (1809 Praha – 1866 Opava). 5⁾

Pouze v nadpise a na světových stranách česká, jinak zcela německá, byla kamenotiskem tištěná a v dané době ještě překvapivě zdobná Mappa Králowstwí Českého, vytvořil ji pražský kartograf Johann Loth (1816 Nymburk – 1899 Dundee) 6⁾ a nese letopočet 1847. Součástí mapy je i plán hlavního města Čech Prahy v mohutném bastionovém opevnění a jeho nejbližšího okolí. Vystavena byla i poštovní a silniční mapa Čech z roku 1848, autorem byl Franz Pluth (1800 Praha? – 1871 Zbraslav) 7⁾ a mapa byla tištěna z mědirytiny, ji následovala další mapa této historické země z roku 1850 se zdůrazněným správním a soudním členěním, je na ní jmenován pražský nakladatel Marco Berra (1784 Camagna – 1853 Praha). 8⁾ Naopak tato byla rozmnožena technikou kamenotisku. Obě mapy byly zpracovány v německém jazyce. Takřka všechny uvedené mapy byly ručně vybarveny.

Velmi cenným přírůstkem byly atlasy, ať již zeměpisné nebo historické, tedy dějepisné. Z nich nejstarší byl německý mnoha listový nevázaný, přeloženo do českého jazyka, Příruční atlas všech dílů světa, se jménem Justus Perthes (1749 Rudolstadt – 1816 Gotha). 9⁾ Jednotlivé mapy byly datovány roky 1. poloviny 19. století tak, jak postupně vznikaly a byly vydávány. Byl vytištěn z mědirytiny a velmi pečlivě ručně vybarven. Obsahuje také mapy zobrazující území současné České republiky.

Dalšími atlasy byly velké příruční, částečně v kůži vázané zeměpisné atlasy Stielers 10⁾ Hand – Atlas z roku 1906 a Andrees 11⁾ neuer Handatlas z roku 1909 vydané v městech Gotha a Vídni. Také ony obsahují mapy zobrazující současné území České republiky.

V protikladu k nim byly vystaveny malé kapesní atlasy světa rakousko – uherský, československý a německý z doby před rokem 1918, z roku 1925 a z 30. let 20. století, každý ve zcela odlišné podobě svého provedení jako lístkový, jednolistový a obvyklý knižní.

Jako historický, tedy dějepisný, atlas byly představeny dva sešity – dílčí dodávky k celkové postupné kompletaci velkého Spruner´s 12⁾ Hand – Atlasu pro středověké a nové dějiny z roku 1878. Byl velkého formátu, tištěn z mědirytiny a následně ručně vybarven.

Poněkud jinou zajímavostí, byl soubor speciálních map III. vojenského mapování v měřítku 1:75 000, prostoru Čech, nikoli však pro něj samotný, ale pro kazety, ve kterých byl uložen. Bylo obvyklé, že mapy tištěné na papíře, byly podlepovány plátnem, skládány, vázány do desek, vkládány do pouzder a podobně. Zde byly jednotlivé mapové listy, příslušné danému území Čech, rozřezány, jednotlivé části nalepeny na plátno a složeny. Pro takto poskládané mapy byly vyhotoveny dvojdílné kazety, úložná krabice a víko, na víku byla zlatým písmem vyražena čísla a názvy mapových listů a kazety opatřeny velkým popisem Special Karten

Mimo rámec uvedených map stojí mapový a textový materiál, který vznikl v souvislosti s vojenskými cvičeními rakouské císařskokrálovské armády v Čechách a na Moravě v 19. století. Obsahuje podkladové mapy vytvořené pouze pro tento účel, zákresy postavení jednotlivých druhů vojsk na průsvitkách i neprůhledném papíře a rukopisné komentáře k těmto činnostem.

Mimořádně hodnotná v tomto souboru, především svým grafickým provedením, je rukopisná mapa doplňovacího obvodu císařsko královského řadového pěšího pluku č. 18 ve východních Čechách. Zmíněné materiály se váží k rokům 1841 a 1842.

Výše uvedené údaje jsou velmi stručné, věříme však, že i z nich je možno si vytvořit alespoň přibližnou představu o vystavených plánech, mapách a atlasech.

Třebaže ještě nejsou plně zařazeny do sbírek ÚAZK, ve zvlášť zdůvodněných případech je možno je předložit ke studiu již dnes.

RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.,
pro Zeměměřický úřad, Praha

 

Poznámky a zdroje

1) Ústřední archiv zeměměřictví a katastru je pracovištěm Zeměměřického úřadu v Praze. O archivu viz blíže: GRIM, Tomáš, KOSTKOVÁ, Pavla, KRONUS, Miroslav, ŘÍMALOVÁ, Jitka: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Zeměměřický úřad, Praha 2007, s. 3 – 7.

2) Úplné datum narození je 24. 4. 1964, datum smrti (pravděpodobné) je 13. 9. 2006. Dle telefonického sdělení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

3) V českém jazyce Jan Kryštof. Datum narození a smrti je 15. 3. 1673 a 21. 6. 1721. DRÁPELA, Milan, Václav: Vývoj moravské kartografie, Brno 1994, s. 132, habilitační práce, nepublikováno.

4) Rodák ze Slovenska. Datum narození a smrti je 13. 5. 1795 a 26. 6. 1861. Heslo Šafařík: 1) Š. Pavel Josef in: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí., XXIV, VNJO, Praha 1906, s. 528.

5) Datum narození a smrti je 29. 9. 1809 a 2. 10. 1866. MUCHA, Ludvík: Václav Merklas, in: Kartografický přehled, 1-6, V, 1950, s. 19, 23.

6) Plným jménem v českém jazyce Jan Křtitel Tomáš František Xaver. Datum narození a smrti je 23. 6. 1816 a 2. 4. 1899. HOKŮV, Tomáš: Jan Loth a česká kartografie XIX. století, Praha 1988, 1. Textová část, s. 107, 108 a 157, diplomová práce, nepublikováno.

7) V českém jazyce František. Den a měsíc narození zatím autor nezná, úplné datum jeho smrti je 11. 1. 1871. MUCHA, Ludvík: Kdy žil František Pluth?, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, LXVII, Praha 1960, s. 236.

8) Rodák z Itálie. V úplnosti Marco Pietro Giulio. V českém jazyce Marek Petr Julius. Datum  narození a smrti je 24. 10. 1784  a 18. 5. 1853. DRÁPELA, M. V.: Vývoj (jako pozn. 3), s. 124.

9) Plným jménem  Johann Georg Justus, v českém jazyce Jan Jiří Justus – knihkupec, nakladatel a vydavatel řady atlasů v německém městě Gotha, zakladatel známého nakladatelství a geografického ústavu. Datum jeho narození a smrti je 11. 9. 1749 a 2. 5. 1816. Heslo Perthes, 1) Johann Georg Justus in: Meyers Großes Konversations=Lexikon. 15, 6. vydání, Leipzig – Wien. 1906, s. 626.

10) Dle Adolf Stieler – kartograf. Datum a místo jeho narození a smrti je 26. 2. 1775 Gotha a 13. 3. 1836 Gotha. Heslo Stieler 2) Adolf in: MGKL (jako pozn. 9), 19, Leipzig – Wien. 1908, s. 30.

11) Dle Richard Andree – etnograf a kartograf. Datum a místo jeho narození a smrti je 26. 2. 1835 Brunšvik a 22. 2. 1912 ve vlaku na trati Mnichov – Norimberk. Údaj k datu a místu narození viz heslo Andree, 2) Richard in: MGKL (jako pozn. 9), 1, Leipzig – Wien. 1902, s. 503 a k datu a místu úmrtí Wikipedia – Die freie Enzyklopädie.

12) Dle, plným jménem, Karl Spruner von Mertz, – historik a kartograf. Datum a místo jeho narození a smrti je 15. 11. 1803 Stuttgart a 24. 8. 1892 Mnichov. Heslo Spruner, Karl S. von Mertz in: MGKL (jako pozn. 9), 18, Leipzig – Wien. 1907, s. 798.

 

Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/67411/virtual/www/domains/staremapyceska.cz/wp-includes/class-wp-comment-query.php on line 399