Obr. 1: Jan Přibyla v době tvorby svých map
Tvůrce hospodářských map Československa v první polovině 20. století
Prozatím jen okrajově byl v české odborné literatuře vzpomenut soukromý kartograf 1. poloviny 20. století Jan Přibyla 1). Obr. 1.
Obr. 2a: Pohled na Kajlovec a rodný dům Jana Přibyly na počátku 20. století
Narodil se ve Slezsku v malé obci Kajlovec 2), obr. 2a, 2b, dne 23. 6. 1901 3). Obr. 3. Absolvoval měšťanskou školu v Jaktaři a v letech 1917/18 – 1920/21 se vzdělával na státním učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Dne 11. 6. 1921 nabyl vysvědčení dospělosti pro obecné školy s vyučovacím jazykem českým. Následně v době od 1. 10. 1921 do 16. 5. 1925 působil na obecné škole v Brance, Jilešovicích, Holasovicích a Větřkovicích. V listopadu roku 1925 se před zkušební komisí pro školy obecné a měšťanské ve Slezské Ostravě podrobil zkoušce způsobilosti učiti na školách obecných. Byl úspěšný a dne 23. 11. 1925 mu bylo potřebné Vysvědčení způsobilosti vystaveno. Obr. 4a, 4b. Později působil na venkovských školách na Opavsku. Byl i zdatný houslista a asi 20 let vyučoval hře na housle v Lidové škole umění v Opavě. Většinu svého života prožil v obci s názvem Háj ve Slezsku a její části Smolkov. Zemřel dne 21. 10. 1976 a je pochován na hřbitově v Háji ve Slezsku 5).
Obr. 2b: Pohled na Kajlovec a rodný dům Jana Přibyly po roce 1929
Významnou stopou, kterou po sobě zanechal, jsou hospodářské mapy Československa, nebo jeho částí. Sám je vytvořil. V soupisech map českých zemí, které zpracoval významný znalec staré i novější mapové tvorby František Roubík 6), nalezneme k jeho mapám celkem 3 odkazy 7).
Mimo ně byly dohledány ještě další a zde předkládáme výčet všech dosud zjištěných map a jejich základní popis.
Prozatím lze obecně uvést následující: Jan Přibyla je sestavil a vykreslil osobně. Tyto mapy známe především jako příruční, ve 3 případech je možno je považovat za nástěnné. Stejně tak tyto mapy známe především jako nedatované a jen ve 3 případech jsme schopni je vročit. Obdobně ne vždy zjistíme tiskaře a tedy i místo tisku.
Obr. 3: Rodný list Jana Přibyly (zmenšeno)
Z dosud vyhledaných map je nepochybně nejstarší mapa s názvem ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA.//PRŮMYSLOVÁ//MAPA. 8). Obr. 5. Název mapy je vypsán velkými písmeny a je ve 4 řádcích umístěn vpravo nahoře. Je zobrazeno celé území státu a mapový arch je rozvržen tak, že samostatně, v horní části mapy, avšak společně, jsou vykresleny Čechy, Morava a Slezsko, v dolní části, samostatně, opět společně, Slovensko s Podkarpatskou Rusí. Měřítko prvního zákresu je 1 : 450 000, měřítko druhého zákresu je 1 : 680 000.
K oddělenému představení západní a východní poloviny státu a k použití rozdílných měřítek pro obě území vedla autora nepochybně nutnost přizpůsobit se velikosti tiskového archu. Jeho celkový rozměr je 950 x 1260 mm 9). Mapa nemá rám. Topografický podklad tvoří pouze hranice státní a zemské, sídla rozlišená podle velikosti, železnice, vodní toky, v případě řek Labe a Dunaje s vyznačením splavnosti, vodní plochy a zeměpisné názvy. Ty jsou připojeny k sídlům a vybraným vodním tokům. Uvedeny jsou i dálkové směry železnic.
Vlastní obsah mapy tvoří tematická nadstavba. Mapa zaznamenává významná místa těžby, vybrané výroby a vybrané zemědělské činnosti. K příslušnému místu je připojen mapový znak, mapová legenda je umístěna vlevo dole. Mapové znaky (symbolické) 10) jsou velmi názorné a jsou vysvětleny.
Obr. 4a: Vysvědčení způsobilosti (přední strana – zmenšeno)
Obr. 4b: Vysvědčení způsobilosti (zadní strana – zmenšeno)
V mapě je zakresleno celkem 295 míst hospodářské činnosti. V Čechách 114, na Moravě 70, ve Slezsku 30, na Slovensku 66 a na Podkarpatské Rusi 15. Zajímavé je, že autor použil v mapě o 12 mapových znaků více, než jich nakonec vysvětlil v mapové legendě. Ta jich obsahuje celkem 42, z nich 1 je zdvojený, k tomu 3 mapové znaky topogra ckého obsahu. Nezařazené mapové znaky jsou ale naprosto srozumitelné a žádné vysvětlení nepotřebují. Housle, trubka, boty, papuče, dělo a lokomotiva, stejně jako svíčka, klobouk a cikorka 11), hruška, jablko a švestka sotva připouštějí jiný výklad než místa jejich výroby, pěstování a pálení.
Jakkoli bylo možno mapu využít i jinak, byla přednostně určena k výuce. Dokládá to ukázka z žákovského náčrtníku při pravém okraji mapy.
Obr. 5: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA. PRŮMYSLOVÁ MAPA. (zmenšeno)
Mapa není datována. Nese však zákres zemské hranice mezi Moravou a Slezskem, což dokazuje, že mapa byla vykreslena před rokem 1928, kdy byly obě země spojeny v zemi Moravskoslezskou 12). Tehdy staletá hranice mezi nimi pozbyla na původním významu a její průběh již nebyl v mapách zpravidla vyznačován.
Jméno autora je vypsáno vpravo dole. V šikmém písmu čteme: Zpracoval: Přibyla Jan, Kajlovec-Opava. Kajlovec je místo rodiště a zřejmě i bydliště, Opava je asi uvedena jako sídlo příslušného okresu, možná místo tisku mapy. Z výše uvedených délek stran mapy můžeme vyvozovat, že mapa měla být používána jako nástěnná. Tomu odpovídá i velmi zjednodušený zákres základního topogra ckého podkladu a poměrně rozměrné mapové znaky. Mapa byla také vytištěna ve výrazných barvách.
Obr. 6: Mapa Jana Přibyly v učebně školy v Žimrovicích (Slezsko)
Tuto rozměrnou mapu následovaly 3 menší, příruční mapy zemí. Nesly názvy ČECHY. 13), ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ. 14) a SLOVENSKO//S PODKARPATSKOU RUSÍ. 15). Obr. 7a, 7b, 8a, 8b, 9. Měřítko všech bylo 1 : 860 000, 1 : 650 000 a 1 : 980 000. Všechny jsou již vymezeny jednoduchým rámem. Mapu Čech a mapu Moravy se Slezskem známe ve 2 vydáních.
Obr. 7a: Mapa ČECHY. (zmenšeno)
Obr. 7b: Mapa ČECHY. (zmenšeno)
Obr. 8a: Mapa ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ. (zmenšeno)
Obr. 8b: Mapa ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ. (zmenšeno)
Obr. 9: Mapa SLOVENSKO S PODKARPATSKOU RUSÍ. (zmenšeno)
Mapová legenda map Čech předkládá 42 mapových znaků, 3 z nich jsou zdvojené. Přitom ale zjišťujeme, že 6 z nich – výroba jízdních kol, výroba těžkých zbraní, letadel, lokomotiv, cikorky a obuvi nemá své mapové znaky zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě, naopak tam vidíme 3 mapové znaky – ohýbaný nábytek, oděvnictví a šicí stroje, které nenalezneme v mapě.
První z nich má zaneseno 139 míst hospodářské činnosti. Mapový znak ovocnářství vykreslený ve 4. sloupci mapové legendy je vytištěn pouze ve světle modré barvě. Rozměr rámu je 340 x 445 mm.
Druhá z nich má zaneseno 138 míst hospodářské činnosti. Nevidíme zákres výroby tužek v Praze, mapový znak ovocnářství v mapové legendě je vytištěn barevně a mapový znak hudební nástroje (housle) leží u města Luby (na mapě Schőnbach). Jinak je položen směrový popis Do Rak.(ouska) a změny jsou i ve stejných popisech Do Něm.(ecka). Čáry vodních toků, železnic a popisy byly zesíleny. Drobné odlišnosti vidíme i v hraniční lemovce. Rozměr rámu je 342 x 446 mm.
Mapy nejsou datovány. Z toho, co bylo uvedeno, zvažujeme, že první mapa je starší, druhá mladší.
Mapová legenda první mapy Moravy a Slezska předkládá 31 mapových znaků, 1 je zdvojený a v mapě je zaneseno 106 míst hospodářské činnosti. V tom 76 na Moravě a 30 ve Slezsku. Z nich 3 – výroba klobouků, obuvi a papučí (vše na Moravě) nemá své mapové znaky zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě, v té pak vidíme mapový znak pěstování cibule, který naopak ve vlastní mapě nenalezneme. Vysvětlivky mapových znaků výroby varhan a harmonií a ovocnářství, ve skutečnosti výroba slivovice, jsou v modré barvě. Rozměr rámu je 340 x 446 mm.
Mapová legenda druhé mapy Moravy a Slezska předkládá 32 mapových znaků, předchozí počet 31 byl navýšen o mapový znak výroby papučí. V mapě je zaneseno 118 míst hospodářské činnosti, tedy o 12 více. Z toho 87 na Moravě a 31 ve Slezsku. Výroba jízdních kol, klobouků, lihovarnictví a výroba obuvi nemají své mapové znaky zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě a v ní i zde vidíme mapový znak pěstování cibule, který ale v mapě postrádáme. Vysvětlivky mapových znaků výroby varhan a harmonií a ovocnářství jsou v černé barvě. K ovocnářství bylo navíc na druhém řádku v závorce připojeno (výr. slivovice). Na Moravě doplnil Jan Přibyla zpracování tabáku ve Svitavách a Jihlavě, lámání kamene v Mrákotíně, klimatické lázně v Jevíčku, výrobu automobilů v Brně, cukru v Litovli a Kroměříži, železářství (míněna strojírenská výroba) v Uničově? ve Štěpánově? a Olomouci, v tomtéž městě i lihovar, výrobu ohýbaného nábytku ve Vsetíně a nakonec pivovar v Moravské Ostravě. Není již ale zakreslena výroba zápalek v Třešti.
Ve Slezsku přibylo místo výroby jízdních kol v Cukmantlu (Zlaté Hory), chemický průmysl v Hrušově a pivovar v Karviné. Naopak ubylo hedvábnictví v Odrách a 1 místo těžby černého uhlí na Těšínsku.
Autor se dotkl i názvosloví. Na Moravě doplnil zeměpisné názvy sídel N.(ové) Město n.(a) Mor.(avě), Mrákotín, Vel.(ké) Meziříčí, Mor.(avské) Budějovice, Mor.(avský) Krumlov, Boskovice, Štěpánov, Kojetín, Kroměříž, Uh.(erské) Hradiště, Uh.(erský) Brod. Přesunul název Vítkovice. Název Šumberk změnil na Šumperk.
Ve Slezsku doplnil název Cukmantl, název Karl.(ovy) Lázně změnil na Karl.(ova) Studánka a správný název vodního toku Opava změnil na sice široce lidově užívaný, ale nesprávný název Opavice. Doplnil ještě název Bílovec a název nově vzniklého pohraničního města Č.(eský) Těšín. Název Fryštát přepsal jako Frýštát.
Zdá se, že tato mapa byla vykreslena a popsána znovu. O obojím svědčí jinak vykreslené mapové znaky, jemnější kresba a písmo, případně jiná orientace písma. Nakonec i změněné pořadí jména a příjmení zpracovatele. Rozměr rámu je 339 x 448mm.
Mapová legenda mapy Slovenska a Podkarpatské Rusi předkládá 29 mapových znaků, v případě Slovenska je zaznačeno 74 a v případě Podkarpatské Rusi 15 míst hospodářské činnosti. Z těch 2 – výroba hospodářských strojů na Slovensku a sklářství na Podkarpatské Rusi nejsou zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě. Rozměr rámu je 221 x 649mm.
Srovnáním mapových legend a zákresů jednotlivých map pak zjistíme, že pro území celé tehdejší Československé republiky bylo použito 53 + 7 mapových znaků a v úhrnu nalezneme nejprve 334, nebo podruhé 345 zákresů míst hospodářské činnosti. Ve 4 případech jsou součástí mapové legendy 3 mapové znaky topogra ckého obsahu, v 1 případě 2. Ve druhém vydání mapy Moravy a Slezska byl totiž, jako nepatřičný, vypuštěn mapový znak splavné řeky.
Tento soubor map vznikl a vyšel již po roce 1928. Je to zřejmé z názvu druhé mapy této řady ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ. Není bez zajímavosti, že zde autor zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem ještě ponechal.
Všech 5 map opět nese jméno svého původce a názvy míst, k nimž měl vztah. Tedy: Zpracoval: Přibyla Jan. nebo Přibyla Jan, nebo Jan Přibyla, Kajlovec – Opava. U starší mapy Moravy a Slezska bylo na prvním místě příjmení, u mladší jméno. Jméno bylo také na prvním místě u mapy Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Stejně jako první popisovaná mapa jsou i tyto vykresleny velmi zjednodušeně, je to zvlášť zřejmé v případě státních a zemských hranic. Nebyla to závada, účelu těchto map to plně postačovalo.
Opět nejsme schopni určit, kdo mapy vytiskl. Zmiňovaný František Roubík ve svém známém Soupisu map českých zemí z roku 1951 pod číslem 108 16) k mapě ČECHY. měřítka 1 : 860 000 uvádí, že ji tiskla rma Slezská Gra a v Opavě. Připouští vročení 1930. Pravděpodobně vycházel ze samostatného doprovodného spisku Jana Přibyly REPUBLIKA//ČESKOSLOVENSKÁ vydavatelství „GEA“ v Háji u Opavy z roku 1931. Obr. 22. Mapu ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ. měřítka 1 : 650 000, pak zaznamenává ve svém dalším soupise z roku 1955 pod číslem 1543 17) avšak bez jakýchkoli údajů k jejímu tisku.
Obr. 10: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (zmenšeno)
Jan Přibyla se nespokojil s dosavadními výsledky a připravil další mapy. Byly v nové úpravě a v nové barevnosti. Pravděpodobně následovala mapa nazvaná ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA. Obr. 10. Státní území bylo na mapovém archu rozvrženo podobně jako v případě první popisované nástěnné mapy. S tím rozdílem, že Slovensko a Podkarpatská Rus byly položeny nahoře, Čechy a Morava se Slezskem dole. Horní mapa má měřítko 1 : 1 250 000, dolní mapa 1 : 800 000. Menší měřítka obou dílčích map odpovídají menšímu mapovému archu o rozměrech 493 x 675mm. Poprvé zde vidíme měřítka map vypsaná nejenom číselně, ale mapy jsou doplněny i měřítky poměrovými (délkovými). To zdvojení údajů bylo pak užíváno stále.
Mapová legenda obsahuje celkem již 80 mapových znaků tematického obsahu, z toho 6 je zdvojených a 1 je ztrojený. Mapové znaky výroba jízdních kol, výroba těžkých zbraní, výroba čokolády a trojúhelníkový mapový znak (významný vrchol) 18), tedy 4, jsou obsaženy v mapě, ne však zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě. Vidíme mapové znaky zcela nové, dosud nezavedené, ale také stávající mapové znaky různě pozměněné. K tomu 4 mapové znaky topogra ckého podkladu. Nově sem byl vnesen mapový znak pro přístav, v rozsahu Československé republiky jsou to jen říční přístavy na Labi a na Dunaji. Dále mapové znaky sídel. Ty jsou rozděleny podle počtu obyvatel do 6 skupin. V mapě zjišťujeme celkem 527 míst toho či onoho druhu výroby. V Čechách 271, na Moravě a ve Slezsku 147, na Slovensku 91 a na Podkarpatské Rusi 18.
Vidíme výrazný pokrok nejenom v navýšení obsahu mapy, co se druhů a četnosti užití mapových znaků týče, ale i změny v gra ckém provedení. Vlastní mapová kresba a příslušné popisy jsou výsledkem velmi pečlivé ruční práce, všechny další popisy již byly tištěny z knižní sazby.
K autorství mapy se původce přihlásil nám již známým způsobem: Zpracoval: Jan Přibyla,//Kajlovec-Opava. Kolmým typem písma vpravo dole.
Mapa není datována ani tentokrát, ale protože zde není zakreslena hranice mezi Moravou a Slezskem, můžeme znovu dovozovat, že byla zpracována a vydána po roce 1928. A to nám nakonec přímo potvrdil i sám autor mapy. V jeho pozůstalosti je dochován výtisk této mapy, na kterou dne 1. 9. 1972 vlastní rukou připsal, že … byla schválena v roce 1929 jakožto pomůcka vyučovací… a dále Vydáno v roce 1929 19). Obr. 20.
Mimo to je na nám známém výtisku 20), obr. 10, při horním rámu ve 2 řádcích modře vytištěno: Schváleno min. školství//ze dne 24./9. 1931; čís. 135 241-31-1/1. Z uvedeného data je zřejmé, že schvalovací proces se uskutečnil nejenom v roce 1929.
Mapa ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA byla tištěna opakovaně. Svědčí o tom částečně odlišná barevnost jednotlivých výtisků, obr. 11,12, především ale velikost jejich rámů. Prozatím byly zjištěny tyto rozměry: 473 x 653 mm, v tomto případě kresba přesahuje rám mapy, dále 478 x 659mm a 479 x 656mm. Zda se mezi sebou liší obsahem, prověřováno nebylo.
Obr. 11: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (zmenšeno)
Obr. 12: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (zmenšeno)
Předchozí mapa zobrazovala na jednom mapovém archu celý stát, nyní předkládáme 2 samostatné mapy. První představuje hospodářské poměry v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, její název ve 3 řádcích zní ČECHY A//ZEMĚ// MORAVSKOSLEZSKÁ, obr. 13, druhá na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Ta má ve 2 řádcích název SLOVENSKO//S PODKARPATSKOU RUSÍ. Obr. 14. Mapy mají měřítko 1 : 800 000 a 1 : 1 000 000, rozměry 405 x 635 mm 21) a 246 x 638 mm 22).
Obr. 13: Mapa ČECHY A ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ (zmenšeno)
Obr. 14 Mapa SLOVENSKO S PODKARPATSKOU RUSÍ (zmenšeno)
Mapová legenda první mapy obsahuje 72 mapových znaků tematického obsahu, mapová legenda druhé mapy 44. V mapě českých zemí vidíme 3 mapové znaky – výroba jízdních kol, výroba těžkých zbraní a trojúhelníkový mapový znak (významný vrchol), které nejsou zastoupeny a vysvětleny v mapové legendě, v mapě Slovenska a Podkarpatské Rusi pak stejně tak 3 mapové znaky – výroba čokolády, výroba stříbrných předmětů a pěstování ovoce. Naopak je v mapové legendě zastoupen 1 mapový znak – jemná keramika, který postrádáme přímo v mapě. Pro území celého státu je to 79 mapových znaků tematického obsahu. Z nich je 6 zdvojeno a 1 je ztrojený. Oproti výše popsané mapě Československé republiky je to o 1 mapový znak méně, autor vypustil mapový znak pro uzenářství. První mapa zaznamenala 417 míst průmyslové a zemědělské výroby, v Čechách 270, na Moravě a ve Slezsku 147, druhá mapa 151 míst průmyslové a zemědělské výroby, z toho na Slovensku 130, na Podkarpatské Rusi 21. Pro území celého státu to bylo 568 míst, to je o 41 míst více.
Na mapě českých zemí jsou podle počtu obyvatel do 6 skupin rozdělena sídla.
Mimo okruh popsaného je v mapě Slovenska mapový znak pro jeskyni s popiskem Jesk. Nelze jednoznačně určit, zda tento mapový znak chápal tvůrce mapy za tematický nebo topografický. Mapové znaky topografického obsahu předložil opět 4. Své autorství uvedl Jan Přibyla takřka stejně jako výše. Na první mapě vpravo nahoře ve znění Zpracoval Jan Přibyla,//Kajlovec, Opava, na druhé mapě vpravo dole však jen iniciálami J. P. Mapy nejsou datovány, znovu jen můžeme uvést, že byly zpracovány po roce 1928. Poprvé je na obou mapách uvedeno jméno tiskaře a místo tisku. Vlevo dole, mimo rám mapy, je napsáno: Reprodukce a tisk V. Neubert a synové, Praha XVI. Mapu ČECHY A//ZEMĚ//MORAVSKOSLEZSKÁ zapsal František Roubík v již uvedeném Soupisu map českých zemí z roku 1951 pod číslem 1028 23). Navíc ji časově přiřadil k roku 1931 a uvedl i vydavatele – Gea, Háj u Opavy. Tyto údaje na mapě nenalezneme. Viz opět spisek Jana Přibyly REPUBLIKA//ČESKOSLOVENSKÁ z roku 1931.
Pravděpodobně následovala stejně tak nedatovaná mapa s názvem ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA 24) a ta skutečně i celé její území zobrazovala. Obr. 15. Při použitém měřítku mapy 1 : 800 000 a velikosti tiskového archu 555 x 977 mm by ale ono území nebylo možno zobrazit v jednom celku, a tak byla Podkarpatská Rus předložena odděleně v samostatném výřezu v pravém horním rohu mapy.
Obr. 15: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (zmenšeno)
Mapa byla vytištěna ve rmě V.(áclav) Neubert a synové v Praze 25).
Část popisů v mapě je ve slovenském jazyce, v úplnosti mapová legenda. Jan Přibyla byl Čech a tak zde zjišťujeme nepřesnost ve slově rúda namísto ruda a železárstvo namísto železiarstvo.
Výše zmíněný popis Jesk je zde převeden do znění Jask., a s tečkou na konci zkratky. Použitý mapový znak byl upraven. Vidíme nikoli kruh s tečkou, ale jen půlkruh s tečkou.
Mapové pole zasahuje více na jih a bylo doplněno, mimo další, i hlavní město Maďarska Budapešť. Přibyl zákres Neziderského jezera a popisy vodstva jsou vytištěny v černé barvě.
O mapy Jana Přibyly byl zřejmě zájem a tak nepřekvapuje, že byly využity i jako reklamní prostředek. Tuto připojila ke svému propagačnímu kalendáriu pro rok 1932 knihtiskárna a knihařství v Opavě SLEZSKÁ GRAFIA. Tím spíše, že právě ona tiskla uvedený spisek Jana Přibyly. Tento výtisk měl rozměr 694 x 985mm. Na něm byla provedena statistická šetření 26). Obr. 16.
Obr. 16: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (zmenšeno)
Mapová legenda obsahuje 79 mapových znaků tematického obsahu, 6 je zdvojených a 1 je ztrojený a pro celé území státu byly vykresleny v 543 případech. V Čechách je zaznačeno 264, na Moravě a ve Slezsku 142, na Slovensku 116 a na Podkarpatské Rusi 21 míst hospodářské činnosti.
Je to o 25 méně, než u předchozí dvojice map a tato otázka se ještě stane předmětem šetření.
V mapě opakovaně nalezneme mapové znaky výroby jízdních kol, výroby těžkých zbraní, výroby čokolády a trojúhelníkový mapový znak (významný vrchol). V mapové legendě ale zastoupeny a vysvětleny nejsou.
I v této mapě je odkaz na jeskyni prostřednictvím již popsaného upraveného mapového znaku a popisek je opět v podobě Jesk. Sídla jsou podle počtu obyvatel rozdělena do 6 skupin a mapové znaky topografického obsahu jsou 4.
Mapa byla vydána českým vydavatelem a také všechny texty mimo rám mapy jsou v českém jazyce. Mapová legenda je však popsána ve slovenském jazyce. Slovo ruda čteme náležitě jako ruda, namísto slova železárstvo je vypsáno železiárstvo, což ovšem s písmenem á není rovněž správně.
Autorství Jana Přibyly je opětovně stručně potvrzeno iniciálami J. P.
Náš výčet uzavřeme 2 nástěnnými mapami.
První z nich vyšla v českém jazyce a její název, vyvedený kolmo velkými zdobnými písmeny v plné černé barvě, zní: ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA. Je umístěn vpravo nahoře. Naopak vpravo dole čteme v šikmém písmu, ve 2 řádcích, údaj o autorovi a místě jeho působení: Zpracoval Jan Přibyla//Kajlovec, Opava. Rozměr mapového archu je 933 x 1248 mm27). Obr. 17.
Obr. 17: Mapa ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA. (zmenšeno)
Druhá je takřka shodná, vycházela zřejmě z předchozí mapy a její název v německém jazyce je ČECHOSLOVAKISCHE//REPUBLIK 28). Je vyveden rovněž zdobně, velkými písmeny, ale ne v plné černé barvě, nýbrž stínovanými. Obr. 18. Rozměr mapového archu je 908 x 1233 mm.
Obr. 18: Mapa ČECHOSLOVAKISCHE REPUBLIK (zmenšeno)
Stručně uvedeme, že obě mají stejnou základní podobu jako vůbec první popisovaná mapa ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA.//PRŮMYSLOVÁ//MAPA. Ale jinou barevnost, ta blízce navazuje teprve na pozdější popisované mapy.
Tyto 2 jsou vypracovány z části jako rukopisné a z části s využitím knižní sazby. Měřítko mapy zobrazující Čechy, Moravu a Slezsko je 1 : 450 000, mapa zobrazující Slovensko a Podkarpatskou Rus má měřítko 1 : 700 000. V tomto případě je o něco menší než na zmíněné nejstarší mapě. Sídla jsou podle počtu obyvatel rozdělena do 6 skupin. Mapová legenda obsahuje 4 mapové znaky topogra ckého obsahu a 80 mapových znaků tematického obsahu. V Čechách je zaznačeno 272, na Moravě a ve Slezsku 148, na Slovensku 130 a na Podkarpatské Rusi 21 míst hospodářské činnosti, tedy v celém státě 571 míst těžby, vybrané výroby a vybrané zemědělské činnosti.
Autorství mapy potvrdil Jan Přibyla šikmým písmem iniciálami J. P. v jejím pravém dolním rohu.
Ve svém přípisu na mapě ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA z roku 1929 Jan Přibyla uvedl, že tato mapa byla …vydána v řeči české, slovenské, polské a německé. Bylo to v souladu s národnostním složením státu, chyběl ještě především jazyk maďarský a jazyk Podkarpatských Rusínů. Jak bylo uvedeno výše, například studovaná mapa ČESKOSLOVENSKÁ//REPUBLIKA z roku 1932 byla zpracována ve slovenském jazyce a můžeme také uvést mapu v německém jazyce SLOVAKEI// MIT KARPATHORUSSLAND29), obr. 19, v měřítku 1 : 1 000 000. Tedy Slovensko s Podkarpatskou Rusí. Vysvětlivky k jednotlivým mapovým znakům jsou v německém jazyce, ve vlastní mapě byl ale odkaz na jeskyni Jesk ponechán v českém jazyce. A nakonec, jako další příklad, vzpomeneme i právě posledně pojednanou mapu ČECHOSLOVAKISCHE//REPUBLIK v měřítkách 1 : 450 000 a 1 : 700 000. Jeho mapy mohly sloužit, pokud ne všem, pak většině národů tehdejšího Československa.
Obr. 19: Mapa SLOVAKEI MIT KARPATHORUSSLAND (zmenšeno)
Jan Přibyla nebyl ani hospodářský zeměpisec, ani odborně připravený kartograf. Výsledek jeho práce je ale obdivuhodný. Sám zajistil sběr informací, utřídil je, mapy sestavil a sám i pečlivě vykreslil a ladně popsal. Zajistil jejich tisk a rozšíření. V případě nově vydávaných map je vykresloval znovu. Přitom je stále vylepšoval nejenom po stránce gra cké, ale především obsahové, usiloval o jejich aktuálnost obsahovou i gra ckou. Využíval technických možností doby. Byl to nadšený učitel, který se snažil připravit žákům jednoduchou a přitom co nejsrozumitelnější učební pomůcku s co nejvyšší informační hodnotou. Není pochyb, že se mu to podařilo. Jsou plně pochopitelné i nepoučeným osobám. Mohly být využívány i mimo školní výuku.
Jako každý tvůrce si přál, aby jeho dílo bylo zachováno. Výtisky svých map rozeslal k uložení do řady muzeí. Onoho zmíněného dne 1. 9. 1972, pro každého učitele tak významného, dne, kdy se dětem a mladým lidem otevírá brána vědění, napsal: … Dočkala se (mapa) 30) v krátké době mnoha vydání. Dnes je po stránce věcné zastaralá – má však historickou cenu. Bude žít dlouhá staletí ve všech muzeích našeho státu, kam byla letos rozeslána. Háj ve Slezsku 1. 9. 1972. Jan Přibyla. Obr. 20, 21.
Obr. 20: Mapa s vlastním přípisem Jana Přibyly (zmenšeno)
Obr. 21: Vlastní přípis Jana Přibyly z roku 1972
Lze si jen přát, aby se toto očekávání naplnilo, aby se podařilo shromáždit a náležitě zabezpečit výtisky všech vydání jeho map a aby ty byly k dispozici všem zájemcům o jejich poznání a další studium.
Různých vydání hospodářských map Jana Přibyly bylo prozatím zjištěno 16.
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Zeměměřického úřadu z nich uchovává 5. Věříme, že tento počet není konečný.
Tomáš Grim
pro Ústřední archiv zeměměřičství a katastru
Obr. 22: Průvodce k mapám z roku 1931 (archiv autora)
1) ROUBÍK, František: Soupis map českých zemí. Svazek 2. NČAV, Praha 1955, s. 25. Ke konkrétním mapám viz níže.
2) Dnes součást města Hradce nad Moravicí. Viz Základní mapa ČR 1 : 10 000, mapový list 15-34-04 z roku 2013.
3) Viz Rodní (sic) a křestní list. Vystaven na farním úřadě v Hradci (nad Moravicí) dne 11. 6. 1922. Kopie v archivu autora.
5) Citované dokumenty a životopisné údaje laskavě poskytl syn Jana Přibyly pan Mgr. Jan Kuvík. Autor mu za to děkuje.
6) 31. 7. 1890 Jindřichův Hradec – 5. 5. 1974 Praha. Toto a více viz MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, Miloslav: Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové. Nakladatelství Libri, Praha 1998, s. 368-369.
7) ROUBÍK, František: Soupis map českých zemí. Svazek 1. SNUP, Praha 1951, s. 97 a 220; TÝŽ: Soupis (jako pozn. 1), s. 213.
8) Archiv autora.
9) Zde i dále vždy měřeno levá x dolní strana.
10) K tomu viz VEVERKA, Bohuslav: Topogra cká a tematická kartogra e. VČVUT, Praha 1997, s. 44-45.
11) Náhražka kávy. Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cikorka
12) Dne 14. 7. 1927 byl vydán zákon č. 125/1927 Sb. o organizaci politické správy. Blíže viz ŽÁČEK, Rudolf: Dějiny Slezska v datech. Libri, Praha 2004, s. 322-323.
13) Archiv autora a viz výtisk, který je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru Zeměměřického úřadu v Praze a má inventární číslo II-1-126.
14) Viz výtisk, který je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru Zeměměřického úřadu v Praze a má inventární číslo II-1-125 a archivu autora.
15) Archiv autora.
16) Viz s. 97.
17) Viz s. 213.
18) Poznámka autora.
19) Kopie tohoto přípisu je v archivu autora. Původní výtisk je uložen v archivu pana Mgr. Jana Kuvíka.
20) Je uložen ve sbírkách Národního technického muzea a má inventární číslo 7753.
21) Výtisk je uložen ve sbírkách Národního technického muzea a má inventární číslo 2032 (2032/1). 22) Archiv autora.
23) Viz s. 220.
24) Původní výtisk je uložen v archivu autora.
25) Plným jménem Václav Neubert. Úplné datum jeho narození a smrti je 21. 5. 1852 a 13. 4. 1936. Místo narození je Nová Ves a smrti Praha. Bližší určení místa narození – je míněna Nová Ves na Ko- línsku. Viz http://www.pro t.cz/tisk-je zisk/24936.html.
26) Původní výtisk je uložen v archivu pana Mgr. Jana Kuvíka.
27) Původní výtisk je uložen v archivu autora. Protože byl získán nedlouho před redakční uzávěrkou tohoto tisku, nebyla na něm uskutečněna statistická šetření.
Stejný výtisk chová ve svých sbírkách Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze. Má inventární číslo M 221.
28) Výtisk je uložen ve sbírkách Národního technického muzea a má inventární číslo 8059. Na něm byla vykonána statistická šetření.
29) Viz výtisk, který je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru Zeměměřického úřadu v Praze a má inventární číslo II-1-124.
30) Poznámka autora.
Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/67411/virtual/www/domains/staremapyceska.cz/wp-includes/class-wp-comment-query.php on line 399