Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (ÚAZK)1) v Praze uchovává rozsáhlou sbírku různých turistických map. Vybraná část byla dne 22. 6. 2012 představena na již 10. jednodenní tematické výstavě s názvem Turistické mapy Čech, Moravy a Slezska. Stalo se tak v prostorách ÚAZK (obr. 1).

Změna společenských a výrobních poměrů a životního stylu ve 2. polovině 19. století dala vzniknout i turistice. Tou, jak v roce 1906 v hesle Turistika uvedl OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ (OSN), … slove cestování za účelem zábavy, která spočívá najmě v rozkoši z pobytu v přírodě vůbec a pak ve vyhledávání méně známých a krajinářských vynikajících končin, pak také za účelem osvěžení tělesného i duševního. …U nás míní se slovem turista člověk cestující najmě pěšky, drahou a sem tam i parníkem, … bicyklem… Nověji také automobilism hlásí se v turistice o svoje právo. Vším způsobem náleží do turistiky všechny zmíněné druhy cestování, tedy také yachtou ať po moři, ať po řece. Nejrozšířenější je u nás turistika letní, ačkoli třídy zámožnější provozují turistiku i v zimě, cestujíce do krajin teplejších neb i do krajin studených…

Tam se dále dovídáme, že …V Čechách rozvoj turistiky a racionální její pěstování datuje se od roku 1888, kdy byl založen Klub českých turistů, který dnes pěstuje a podporuje turistiku v krajinách českoslovanských … . V poměrně krátké době bylo jeho zásluhou vykonáno velmi mnoho práce a to … dílem i vydáváním map …2).

O 10 let dříve, v roce 1878, vznikly v Čechách turistické spolky německé 3).

Skutečně, rozvoj turistiky přispěl ke vzniku velkého množství zcela nových map. Ty se od dosavadních lišily účelem a tedy pak i obsahem a provedením.

Obecně tyto mapy sloužily a slouží k plánování cesty, k orientaci a pohybu v terénu, k záznamu přesunu a navštívených míst a nakonec ke zhodnocení uskutečněné cesty.

Tyto mapy se liší dobou svého vzniku, použitým podkladem, měřítkem mapy, přesností, rozsahem zobrazeného území, obsahem, způsobem zpracování, kvalitou kresby a tisku, barevností, velikostí, knihařskou úpravou. Jak vidno z citace z výše uvedeného hesla Turistika, přesun uživatele se mohl dít pěšky nebo dopravními prostředky, po souši, po vodě a nakonec později (již mimo úvahy autora hesla v OSN) i ve vzduchu. Tomu pak odpovídají i vlastní mapy. Vznikly na přelomu 19. a 20. století, ve 20. století a ty poslední z nich již v tomto tisíciletí. Jsou skutečně různé. Lze říci, že podkladem takřka všech byly v dané době přístupné úřední topografické mapy, v některých případech byl speciální obsah do nich jen dotištěn, jindy byly vyhotoveny mapy zcela nové. Někdy to jsou jen prostá černobílá schémata, jindy mapy bohaté obsahem a kresbou, hýřící barvami. Podle místa a doby vzniku české nebo německé. Původcem byli jednotlivci, spolky, firmy soukromé i státní. Některé mapy jsou datované, jiné nikoli. Jsou to mapy příruční, uzpůsobené k použití v terénu, takřka vždy složené, často podlepené plátnem, někdy v jednoduchých papírových obalech, ale i v pevných deskách, v současnosti nezřídka v plastových pouzdrech.

Lze říci, že kvalita současných turistických map stoupá. Jsou stále přesnější, graficky příhodně zpracované, s výrazně navýšenou informační hodnotou. Jestliže dříve byly rubové strany turistických map většinou prázdné, případně jen s řadou různých reklam, později zde již nalezneme kreslená či fotografická vyobrazení alespoň nejvýznamnějších objektů daného prostoru a stručné popisy vlastivědného charakteru. Taková mapa se blíží slovnímu průvodci.

Bylo vystaveno celkem 89 vlastních map. Byly vybrány tak, aby byly pokryty všechny turisticky zajímavé oblasti České republiky, představeny různé způsoby kresby, různě stanovený obsah a různě zvolené měřítko. Mapy na obr. 2 a 3 (viz 3. str. obálky) zobrazují nejvyšší české hory Krkonoše a my tak máme možnost porovnat, jak rozdílně lze představit jednu a tutéž zeměpisnou skutečnost.

Mapa Krkonoš (výřez) z roku 1930 vydaná věstníkem Silniční Obzor, měřítko 1 : 75 000

Mapa na obr. 2 vyšla nákladem věstníku Silniční Obzor a vytiskla ji Unie v roce 1930. Nese název KRKONOŠE a podílel se na ní nám blíže neznámý K. Valina (? – ?). Mapu vykreslila žena, nám stejně tak blíže neznámá A. Jarošová (? – ?). Mapa má měřítko 1 : 75 000, lze předpokládat, že výchozím podkladem byla speciální mapa III. vojenského mapování shodného měřítka 1 : 75 000. Mohly jím však být i mapy jiné, československé, ale protože zobrazuje i severní svahy Krkonoš, tedy Pruské Slezsko, pak i německé. Obsah byl omezen jen na ty takřka nejnutnější informace, ale i v této podobě mohla posloužit k základní orientaci v terénu. Kresba i popis mapy jsou úhledné a mapa je i dobře vytištěna na jakostním papíře4). Velikost rámu mapy je 394 x 599 mm5).

Mapa Krkonoš (výřez) neznámého data a původu, měřítko 1 : 50 000

Druhá mapa je na výrazně vyšší úrovni. Nese také název KRKONOŠE, není však datovaná a nejsou známi její původci, to je vydavatel, tiskař, autor a kreslič6). Má měřítko 1 : 50 000, lze předpokládat, že mohla být odvozena dokonce i z topografické mapy III. vojenského mapování 1 : 25 000. Stejně tak ale mohla být zpracována podle jiných map, opět jak československých, tak německých. Je velmi podrobná s obsažnou mapovou legendou, nese znaky topografické mapy středního měřítka. Je pečlivě vykreslená a velmi dobře vytištěná na jakostním papíře7). Velikost rámu mapy je 596 x 861 mm8).

Obě mapy jsou českého původu, obě jsou nejenom dokladem rozvoje turistiky v meziválečném období, ale i dokladem vysokých schopností české soukromé kartografie a tiskařské práce té doby9).

Turistické mapy jsou stále cenným zdrojem informací, je žádoucí je shromažďovat, uchovávat a zevrubně studovat. K tomu může být ÚAZK plně nápomocen.

1. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru je pracovištěm Zeměměřického úřadu v Praze. O archivu viz blíže: GRIM, Tomáš–KOSTKOVÁ, Pavla–KRONUS, Miroslav–ŘÍMALOVÁ, Jitka: Ústřední archiv zeměměřictvía katastru. Zeměměřický úřad, Praha 2007, s. 3-7.
2. Heslo Turistika in: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. XXV. VNJO, Praha 1906, s. 93-932.
3. Tamtéž, s. 933.
   Je součástí Sbírky map pro školy a veřejnost po roce 1850, bohemika. Má inventární číslo II/1/ 1858.
4. Měřeno levá x dolní strana.
5. Mapa je ostřižená až po vnější rám. Nelze vyloučit, že chybějící údaje jako mimorámové mohly být původně vytištěny právě na odstraněných okrajích mapy.
6. Je součástí Sbírky map pro školy a veřejnost po roce 1850, bohemika. Má inventární číslo II/1/ 1740.
7. Měřeno levá x dolní strana.
8. Autor zatím nemá poznatky o jakémkoli podílu státní kartografie a polygrafie, představované tehdy Vojenským zeměpisným ústavem v Praze, na tvorbě této mapy. Autor o ní s díkem přivítá jakékoli další informace.